čtvrtek 26. dubna 2012

příští rok

Dnes jsme si s mužem chvíli snili. 
My dva a kukuřice (drsnosrstý foxteriér), dlouhodobé přání.
Snad tentokrát příslib do roka a do dne vyjde..

kukuřičník a Kuba

neděle 22. dubna 2012

žádné další chmury

Protože jsem, jak už asi víte, k vlastní práci v divadle přidala i tvorbu pod značkou Petite Hirondelle - výrobu svatebních oznámení, jiných věcí potřebných a práci se sítotiskem a ilustraci - jdou zatím věci pomalu. Je mi líto každé nabídky, kterou nemohu kvůli vytíženosti v divadle přijmout.. Nicméně pořád doufám, že se tomu budu moci věnovat naplno a že mě jednou moje práce na volné noze uživí. Zatím pořád vítězí jistá (byť minimální tabulková) mzda nad tou nejistou..



A když se zdálo,  že chmurný den, zastíní to veselé, jako hodně lidí jsem spatřila v nůžkách velkou úlevu. Ano od včera mám ofinu, sice nůžkama na látku a asi pěkně zubatou, ale co :) Hned je mi líp.




úterý 17. dubna 2012

Kavárenský povaleč

Vždycky... vždycky jsem chtěla být kavárenským povalečem.
Číst si se sklenkou vína v ruce, za poslechu prvorepublikové muziky, ruchu kavárny, hlasů, chrčení stroje na kávu. Poslouchat životy ostatních a vnímat. Kreslit.

Pochybuji, že mi kdy dojde, že takhle to v životě nechodí :) Stejně si budu snít..



Jaké jsou vaše nejmilovanější kavárny?
Za sebe mohu říct, Kavárna Dobrá trafika - Praha, Újezd
Café Duende (neboli "U Bernarda", jak tomu říkám) - Praha
Kavárna V sedmém nebi - Praha
Kavárna Šlágr - Praha
Air café - Brno
Kavárna na Kozím plácku - Kutná Hora

pondělí 16. dubna 2012

koloniální antibiotika :)

Tak nějak příšla moje první opravdová příležitost svoje věci vystavit a třeba tak i potěšit pár lidí, kteří si je budou moci koupit. Umožnil mi to brněnský Pokojík (kouzelné místo, plné kouzelných lídí a věcí), který se účastnil Koloniálu v klubu Fléda v Brně.

Všechno, co jste tam mohli vidět od Petite Hirondelle bylo vyrobeno mnou, dá se říct v polních podmínkách, ručním sítotiskem za pomoci mého milovaného muže. Snad se tomu v budoucnu budu moci naplno věnovat a místo malého koutku v ložnici budu mít jednou svoji vlastní pracovnu. Výhodou ale i tak zůstává malovýroba a pocit, že každá jedna věc, byla vyrobena někým koho to opravdu baví a stála vcelku velké úsilí..

No ale jak to holt bývá, pár dní před Koloniálem mě postihl(slovy mého muže) z neustálého přepínání se a přechozené angíny, zánět obličejového nervu. Celá levá tvář mi napuchla s náležitou bolestí. Už už jsem myslela, že ze všeho bude muset sejít, ale nadopovaná antibiotiky jsem se tam se svoji sestřičkou - pokrevní, né medicínskou - přeci jen vypravila a rozhodně nelituji.






zbylí žabáci, jeleni a holčičky a věci krásné rozmanité, kterými se Pokojík již pyšní si budete moci prohlédnout v "hlavním stanu Pokojíku" Út - Pá / 13 - 18, Smetanova 45 Brno..