pondělí 6. února 2012

s mi. v lese ...

Tato ilustrace je z celého srdce věnovaná mi. 
Zvláštní, jak na vás člověk dokáže tolik zapůsobit, aniž byste se s ním naživo setkal. Znala jsem jenom její umění a jako bych ji znala celý život. To vše konkrétní se dovídám až teď. Dobré i zlé.
Vidím, jak velkou oporu má ve svých přátelích, příznivcích ale i snílcích, co sedí v povzdálí a tiše sledují, hltají očima barvy.




          © eva filipova 2012
          
Mám veliké čekání.. Tento týden snad bude velkým technickým skokem pro malou "Evulku" (jak mi krásně říkává právě ta paní). Tak tady snad naposledy - foceno narychlo, foceno v práci, foceno starým kompaktem. Evul kouká do dálek, jako když Napoleon táhne do boje.
Stromy vyrostly až na počítači.. ale přemýšlím, že si v práci taky nějaké zasadím.

3 komentáře:

  1. Mi je velmi krásný člověk svým bytím, cítím to stejně a čekání ať se naplní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. je to tak.. sama určitě netuší, kolik mi toho ukázala a dala za tu malou chvilku co se známe :)

      Vymazat