neděle 29. ledna 2012

vzpomínka na Paříž

Děkujeme, že jsme v roce 2010 mohli strávit tak překrásné prázdniny. Děkujeme Leni a Flo ♥ pusu Alence
(dočítám druhý životopis Edith Piaf, tak se mi zase zastesklo)






     


          © eva filipova 2012



pátek 20. ledna 2012

i love french cuisine

Je to tak.. Se svou kamarádkou Katkou K. jsem kdysi ochutnala žabí stehýnka.
Když se mi ta situace za několik let poté vybavila, blesknul mi hlavou obrázek právě tohoto žabáka. Je to možná trochu morbidní, ale já mám jeho hrdost a gurmánství velmi ráda. 


          © eva filipova 2012


sobota 14. ledna 2012

pour toujours ♥

Dnes se jeden můj milý přítel oženil :)
Moc mě mrzí, že jsem tam nemohla být, ale těší mě, že jsem mu mohla pomoct se svatbou alespoň ve smyslu papírovém. Snad je spokojené manželství bude provázet celým životem stejně tak, jako s nimi budou putovat jejich snubní prstýnky, novomanželské fotky a možná i to svatební oznámení, které za nějakých třicet let, budou chtít jejich vnoučata dychtivě vidět.

Mějte se stále tak rádi, jako se máte teď. Přejeme Vám hodně štěstí..

  


          © eva filipova 2012

pátek 6. ledna 2012

první krůčky :)

Ráno jsem rozhrnula závěs a vykoukla z okna. Venku to vypadalo na šedivý den se studeným vichrem, co štípe do tváří. A nebylo to jinak. Než jsem se dostala do divadla, pekelně mě rozbolely plíce.. párkrát jsem samomluvou odfrkla, že dnešek bude stát za to a pokračovala přes jeviště do kamrlíku. Během dne se to dost zhoršilo a místo na oběd jsem se nakonec musela odporoučet domů do postele. 
Tam mě po pár hodinách probudil můj  s krabicí v ruce. Vyzvedl ho. Můj první Pan Bambus!
Bolest nebolest, hned sme ho nainstalovali a pustila jsem se do toho. Jsou to úplně první krůčky, ale už teď vím, že tahle placička mi neuvěřitelně usnadní život s pocitem v srdci, že se můžu snáz naplno rozvinout...
/Děkuji paní A. , že mi pomohla s výběrem/

moje zkušební a prostě první (po bezduchých čmáranicích čar vedle sebe samozřejmě :)




© eva filipova 2012

úterý 3. ledna 2012

První slova...

Všechno má svůj začátek.. a tady je ten můj. 

Začal nový rok a já hledala kousek svého vlastního prostoru. 
Kousek něčeho, kam se můžu schovat, kdykoliv budu potřebovat stejně dobře, jako když malé dítě strká hlavu pod peřinu. Jestli někoho zajímá můj život, může poslouchat /pokud ho teda neodradí občasné hrubky a vykřičníky/, nudit se snad nebudete.




© eva filipova 2012